velkoměsto Athény

Akropolis

Na poloostrově Attika na břehu Sarónského zálivu leží hlavní město Řecka Athény.

Objednejte si teď: zájezd do Athén nebo eurovíkend v Athénách

Athény jsou lůnem naší civilizace, kolébkou demokracie, každoročně lákají spousty turistů na nespočet památek na různé epochy dějin. Athény to však není pouze historie, je to také současnosti dýchající město nabízející zábavu i odpočinek lidem všech generací.

Akropolis

Athény včetně okolních měst jako například důležitý středomořský přístav Pireus tvoří městskou aglomeraci na jejímž území žije přes 4 miliony obyvatel.

Turistické lákadla

Největší dochovaný chrám v Řecku Olympeion.  1900 let stará brána stojící na hranici nového a starého města zvaná Hadriánův oblouk. Nejstarším známé divadlo na světě Dionýsovo divadlo ve kterém Řekové blbli už od XI. století před Kristem. Dominanta a symbol Athén pevnost i náboženské centrum a kdoví co ještě, starověká Akropolis. Dominanta Akropole chrám Panthenon, ve kterém stávala obří 11 metrová socha Pallas Athény ze zlata a slonoviny, Centrum antických i dnešních Athén starověká Athénská Agora, tržiště i místo politických pokeců. Nejzachovalejší antický chrámem Théseion-Héfaisteion z roku 445 př.n.l. Kombinace vodních i slunečních hodin Věž větrů a mnoho a mnoho dalších.

Architektura

Architektura města Athény je stejně kosmopolitním jako Athény samotné. Je možné zde obdivovat zachovalé původní starořecké památky, památky na dobu římského impéria, byzantské svatyně a stejně tak zde můžete sledovat vývoj moderní řecké architektury. Mnoho důležitých budov postavených převážně na konci XIX. století bylo navrženo jako kopie antických staveb. Náměstí a parky obohacují sochy řeckých bohů, filozofů, hrdinů bojů za samostatnost Řecka. Většina těchto soch je v antickém stylu. Typickou architekturou athénského XXI. století je Olympijský stadión. Zajímavými jsou i jednoduché domky běžných obyvatel postavené v posledních desetiletích.

Athény

Doprava

V Athénách jezdí skoro všechny druhy hromadné městské dopravy, tramvaje, trolejbusy, autobusy i metro. Athénské metro bylo dokončeno až v roce 2000, denně přepraví okolo půl milionu lidi. V oblasti je mezinárodní letiště, významný je také přístav Pireus, který zajišťuje spojení pevninského Řecka z jeho ostrovy i okolním světem, zároveň je také přístavem vojenského námořnictva.

HISTORIE Athén

Starověk

Místo kde se rozkládají Athény bylo obýváno už v dobách neolitu předřeckými obyvateli řecka Pelasgami, kteří pravděpodobně nebyli indoevropského původu. Město zde však založili až příslušníci řeckého kmene Achájů, zakladatelů známé mykénské civilizace. Podle pověsti bohyně Athéna a bůh Poseidon přesvědčovali místní obyvatele aby město pojmenovali po jednom z nich. Lidé se rozhodli pro Athénu, protože jim darovala olivovník, který chápali jako symbol míru a prosperity. Přibližně do roku 1200 před naší érou byly Athény významným centrem mykénské kultury, ale pak do Řecka vtrhnul další řecký kmen Dórové a mykénskou civilizaci zničil. Na poloostrově Attika se ovšem usadil jiný řecký kmen Jónové, kteří podle jedné teorie splynuli s původními Acháji, a podle jiné Acháje donutili místo opustit a přesunout se do Anatólie , další teorii slouží tehdejší Achájové jako základ tzv. Mořských národů . V klasické době Athéňané vždy svůj původ odvozovali pouze od Jónů. V době okolo IX. století před Kristem Aténam vládla aristokracie, z které byli voleni králové. Tento systém byl později nahrazen vládou úředníků a v tom období začíná vznikat demokracie. V roce 624 před Kristem byl úředník Drakon pověřen vypracováním zákonů, které byly v roce 594 před K. přepracovány a Athéněny rozdělily do 4 tříd podle jejich majetku. Různé třídy měly různé povinnosti i výsady. V tom období se Athéňané aktivně podíleli na řecké kolonizaci. Generál Miltiades porazil v bitvě u Maratonu Peršany, kteří napadli Řecko. Následně Peršané Řekům porážku vrátili i s úroky, vyplenili Athény a zničili původní Akropoli. Pak se dostali k tahu Athéňané a pod velením Themistoklese Peršany rozdrtili v námořní bitvě u Salamínu. Následně výrazně vzrostla moc Athén. V tak zvaném Athénském spolku Athéňané sdružili okolní městské státy a vytvořili tím opravdovou mocnou říši. Moc v státě převzali generálové, z nichž nejslavnějším byl Perikles, který zavedl nové demokratické reformy, začal podporovat chudinu a zřídil vojsko na žoldnéřském principu. Perikles měl v plánu sjednotit všechny Řeky do jednoho státu pod vládou Athén, to se mu ovšem i díky Spartě s obdobnými ambicemi nepodařilo. Perikles v Athénách zbudoval novou Akropoli, která (její zbytky) stojí v Athénách dodnes. Za Periklovy vlády vznikla Peloponézská válka během níž Sparťané obklíčili Athény, v nichž v průběhu morové epidemie zemřeli i Perikles. Jako odpověď Athény zaútočily na spojence Sparty Syrakůzy, ale i tady byli poraženi. Tím skončily plány s nadvládou Athén nad celým Řeckem. Prvenství získala Sparta. Sparťané v Athénách zrušili demokracii a zavedli tzv. Oligarchii, což byl aristokratický prosparťanský způsob vlády. Postupem času byla oslabována moc Sparty v Řecku a Athény začaly znovu sílit, došlo k obnově Athénského spolku, ale ambice vedoucí k sjednocení Řecka Athéňané už neoživovali. Této myšlenky se chopili Makedonci, kteří v roce 338 před Kristem porazili jižní Řeky vedené Athéňany v bitvě u Chironei, tím se Řecko sjednotilo pod vládou makedonského krále Filipa II. a Athény ztratily nezávislost i demokracii. Slavný Athéňan a odpůrce Makedonie Demostenes následně spáchal sebevraždu. Po smrti Alexandra Velikého se Athény staly součástí Aitolského spolku a tím se jim podařilo dostat z pod absolutní kontroly Makedonie. Ve II. století před Kristem uštědřili Římané ve 3 makedonských válkách Makedonii drtivou porážku a jižní Řecko tím získalo na nějakou dobu neomezenou svobodu. O tu však jižní Řekové už v roce 146 před Kristem přišli, když byli poraženi Římany a následně přičleněni k Římskému impériu. Athéňanům za loajalitu z Římem byla ponechána formální samostatnost. Později se však spojili s Pontským královstvím proti Římu, což mělo za následek dobytí Athén, zničení přístavu Pireus a ztrátu jakékoliv nezávislosti, samostatnosti. Římané ovšem řeckou kulturu podporovali a proto jejich nadvláda vedle možná trochu paradoxně k kulturnímu rozmachu a hospodářské prosperitě Athén. Generál Germanicuc, císaři Hadrián a Nero Athény navštívili a obdivovali je. Hadrián zde vybudoval novou čtvrť, budoval zde aquadukty, lázně a různé jiné veřejné stavby. Athéňan Herodes Attikos se stal římským senátorem a v Athénách pod Akropolí postavil velké divadlo Odeón Heroda Attika, které v Athénách stojí do dnešních časů. Ve III. a IV. století Řecko i s Athénami vyrabovali Gótové v V. století Hůnové. Řekům se v těch dobách nedařilo bránit proti barbarům. Už od I. století se v Athénách uchytilo křesťanství, které bylo v roce 392 uznané oficiálním náboženstvím Římské říše a tím se zhroutil pohanský význam Athén.

V roce 395 sa Atény s celým Řeckem stávají součástí Východořímské říše (Byzantská říše). Starověké dějiny Athén končí někdy v VI. století po Kristu. Pohanské náboženství je definitivně zapomenuto.

Středověk

Střední Řecko patřilo k významným a vyspělým částem Byzantské říše. Většina obyvatel poloostrova Attika, ostatně stejně jako dnes, žila v městě Athény. Stejný princip fungoval i v zbytku Řecka, kde se lidé také soustřeďovali ve velkých městech. V té době nastal hospodářský rozkvět Athén, kulturní funkci však převzala Konstantinopol. V VI. století napadli Řecko Slované, dobyli i Athény, ale neusadili se zde, pokračovali na poloostrov Peloponés. V IX. století žili obyvatelé i následkem slovanských výpadů (kteří v té době byli již poraženi) většinou na venkově a z Athén se stalo nevýznamné městečko. Nový rozmach Athén nastal až v XII. století, kdy se sem vracelo řecké obyvatelstvo, byla obnovena starověká agora a postaveny křesťanské kostely, v městě se začalo rozvíjet byzantské umění. Ránou bylo zničení Byzance křižáky, kteří z Athén udělali Athénské vojvodství. Poloostrov Atiku na podnět Evropanů osídlují kmeny Arvanitů, hovořících albánským dialektem. Tito Arvanité byli pravoslavného vyznání, stejně jako původní Řekové a tak se po příchodu na Attiku začali vydávat za´Řeky. Attičtí Řekové s Arvaniti splynuli a albanizovali se. V XV. století Athény, které v té době byly opět malým městem dobyli mohamedáni z Turecka.

Turecká nadvláda

Turci si v Pantheonu zřídili mešitu, zničili chrám bohyně Athény Nike a z Akropole vytvořili pevnost na obranu proti Benátčanům. Když Benátčané ostřelovali Akropoli, tak zasáhli skladiště munice v chrámu, který vybuchl a v této podobě zůstal dodnes. V roce 1822 Řekové za války o nezávislost dobyli tureckou pevnost na Akropoli a Turky z Athén vyhnali, už v roce 1826 však byli Turci zpátky, když se jim podařilo potlačit řecké povstání. V roce 1830 Řecko vyhlásilo nezávislost a Athény, z kterých odtáhli Turci byly připraveny na nové období slávy.

Moderní dějiny Athén

V roce 1832 řecký král Otto I. přemístil hlavní město z Nauplia do Athén, které v té době měly snad jen mezi 5-11 tisíci obyvatel, hlavně křesťanských Arvaniků. V Athénách se začaly usazovat úřady a různé instituce a s nimi i Řekové z různých částí země.

Město bylo znovu zbudováno, postavil se královský palác, dnešní Helénský parlament, Národní knihovna, Athénská městská hala, Zappeion, budova parlamentu (dnes Helénské národní muzeum), Národní zahrada, dnešní prezidentský palác a mnoho dalších budov. Na začátku XX. století tak byly Athény opět osídlené převážně řecky hovořícím obyvatelstvem. Definitivní pořečtění přišlo v roce 1923, kdy se uskutečnila řecko-turecká výměna obyvatel, v rámci které do Řecka z Anatólie přišlo přibližně 2000000 etnických Řeků, z nichž se více než 400000 usadilo v Athénách a blízkém okolí, kde zaližili města, která se později stala součástí Athén a dnes tvoří jejich městské části Nea Ionia, Nikaia, Nea Smyrni, Nea Chalkidona, Nea Erythraia, Nea Filadelfia, Kalithea nebo Argyroupoli.

V následujících obdobích se mnoho Řeků většinou z středního Řecka a poloostrova Penelopés stěhovalo do Athén za lepším životem a z Athén se stalo milionové velkoměsto evropského významu.

Po rozpadu SSSR se sem přistěhovalo i mnoho etnických Řeků z bývalých sovětských zemí. Mnoho imigrantů z Albánie a Polska. Řekové tak dnes tvoří pouhých 40 procent obyvatelstva.

Mnoho Řeků dnes žije v Athénách pouze v zimě a na léto se vracejí do oblastí Řecka z kterých pocházejí.

Objednejte si teď: zájezd do Athén nebo eurovíkend v Athénách
Našli jste v tomto textu chybu? Uměli byste jej napsat lépe? Máte možnost. Zašlete mi vaši připomínku pomocí kontaktního formuláře. Texty, náměty na nové stránky, fotografie apod. zasílejte na e-mail uvedený pod čarou dole na každé stránce webu Řecko.net.
webmaster:email webmaster řecko.net